Katovice se chystají na atraktivní derby s Volyní, která do Dudák arény zavítá v sobotu 6. září. „Očekávám další nácvik vítězného pokřiku, který pořád potřebuju pilovat,“ říká odhodlaně před okresním derby Štěpán Fábera, jenž se během letní přestávky vrátil zpátky do Katovic.
Jak se vůbec upekl tvůj návrat do Katovic? Uvažoval jsi nad ním už delší dobu?
Popravdě, cukání k přestupu jsem měl už minulé léto, ale nakonec jsem se rozhodl zůstat v Sousedovicích, a to kvůli návratu Radka Pintíře do role tamního lodivoda. Nicméně stále mě to táhlo zpátky do Katovic, a tak jsem nakonec tomuto volání domoviny na jaře letošního roku podlehl. Přestup samozřejmě upekl nikdo jiný než Tomáš Hajdušek mladší.
Je příjemné si zase zahrát v prostředí, kde jsi s fotbalem začínal?
Kdybych byl hnidopich, uvedl bych, že jsem s fotbalem začínal ve Vysočanech, ale to naštěstí nejsem. Každopádně je super znovu běhat po hřišti u obecáku. Je také potřeba vyseknout poklonu všem, kteří se jakkoliv zasloužili o to, že se areál, od dob, kdy jsem ještě nosil čmeláky, změnil k nepoznání.
Co si užíváš úplně nejvíc? Je to parta v kabině, hraní před katovickými fanoušky, nebo něco jiného?
Super zážitkem je, že si můžu kopnout s dlouhověkými ikonami katovického dresu – Kájou Cibulkou, Tomášem Švehlou, a do svaté trojice chybí už jen vlastními kyčlemi sužovaný Tomáš Hajdušek. Celkově parta v kabině na mě působí jako smečka kluků, scházejících se na mlatovém hřišti za školou. Úctyhodná divácká kulisa je při zmíněné konstelaci obrovskou třešničkou na dortu.
Do sezony jste vstoupili dvěma výhrami ze tří zápasů. Jsi s takovým začátkem spokojený?
V modrém dresu se cítím skvěle. Celkovou spokojenost bohužel kazí škraloup z minulého víkendu. Na druhou stranu nás tohle nesloží a očekávám, že se v sobotu vyhoupneme zpátky do sedla.
Teď vás čeká derby s Volyní. Jak se na něj těšíš a co od něj očekáváš?
Na sobotní zápas se těším jako na každý jiný a očekávám další nácvik vítězného pokřiku, který pořád potřebuju pilovat. Škoda jen četných absencí. Zlobit se ale nemůžu na Ondru Vaněčka a Filipa Dubu, kteří si dovolenou pečlivě naplánovali do repre pauzy. Chápu, že hráči jejich kalibru nejsou ještě zvyklí, že A třída pauze nepodléhá.
Co podle tebe může být klíčem k úspěchu? Může to být i o tom, kdo bude disciplinovanější?
Určitě. Doufám ale, že hřiště bude zaplaveno spíš líbivým fotbalem než jednou vraždou za druhou. Pořád si myslím, že bude potřeba ukázat, s jakým nasazením dokážeme hrát, aby se – nedejbože – neopakovalo už podruhé zmíněné podlibínské fiasko.
Máš nějaké osobní cíle pro tuto sezonu – ať už herní, nebo týmové? Čeho bys rád s Katovicemi v této sezoně dosáhl?
Nikdy jsem neměl rád porovnávat se měrnými jednotkami. Hlavní pro mě bude pocit, který já, tým, fanoušci a vlastně všichni z fotbalu budou mít, a doufám, že to bude jen ten nejlepší. Se stářím také přichází – doufejme – i trochu rozumu, a tím pádem bych ocenil, kdyby se všech drželo zdraví.